Tato bakalářská práce se zaměřuje na návrh metodiky a praktickou tvorbu reprezentativní vrstvy distribuce populace České republiky formou pravidelných polygonových sítí, tzv. gridů. Hlavní motivací bylo překonat omezení tradičních administrativních jednotek, jako jsou obce či sčítací obvody, které často nedostačují pro detailní prostorové analýzy kvůli problému modifikovatelných areálových jednotek (MAUP). Výsledkem je model, který zachycuje prostorové rozmístění obyvatelstva ve dvou odlišných časových režimech – nočním, odpovídajícím místu obvyklého pobytu, a denním, který reflektuje koncentraci populace v místech výkonu práce, školách a sociálních zařízeních.
Metodologický přístup je založen na komplexní agregaci několika národních datových registrů, které popisují různé segmenty populace tak, aby nedocházelo k jejich duplicitnímu započtení. Klíčovými zdroji dat byly Registr sčítacích obvodů a budov (RSO) pro stanovení rezidenční složky, Registr ekonomických subjektů (RES) pro lokalizaci ekonomicky aktivních osob a Rejstřík škol a školských zařízení pro identifikaci pohybu žáků a studentů. Tento proces doplňuje Registr poskytovatelů sociálních služeb (RPSS), který umožnil do modelu zahrnout specifickou skupinu seniorů v pobytových zařízeních, a data ze Sčítání lidu, domů a bytů 2021 (SLDB 2021), využitá k určení podílů ekonomicky neaktivního obyvatelstva.
Vlastní zpracování dat probíhalo v prostředí geoinformačních systémů ArcGIS Pro a QGIS, přičemž stěžejním krokem byla agregace bodových a tabulkových dat do čtvercové mřížky o rozlišení 100 × 100 metrů a 1 × 1 kilometr. Celý workflow byl automatizován pomocí nástroje ModelBuilder, což zajišťuje vysokou míru flexibility a opakovatelnosti postupu při změně parametrů gridu nebo zájmového území. Tato technická infrastruktura umožnila efektivně pracovat s rozsáhlými soubory, jako je registr RSO čítající téměř tři miliony adresních bodů, a přepočítávat intervalové hodnoty počtu zaměstnanců z registru RES na reprezentativní bodové údaje.
Důležitou součástí práce byla validace vytvořených modelů, která probíhala komparací s oficiálními statistikami a alternativními geolokačními daty mobilních operátorů. Zatímco noční režim vykazoval vysokou míru shody s daty SLDB 2021 na úrovni obcí, denní režim byl validován s využitím geolokačních dat operátora Vodafone v Olomouckém kraji a celostátního projektu „Kam dojíždíme“. Analýza prokázala, že model úspěšně zachycuje denní koncentraci populace v městských jádrech a její odliv z periferních oblastí, přičemž identifikované odchylky v metropolích, jako je Praha, poukazují na limity registru RES v souvislosti s rozdílem mezi sídlem firmy a skutečným místem výkonu práce.
Výsledné populační gridy jsou prezentovány formou ucelené kolekce map pro celé území České republiky a detailních výřezů pro vybraná statutární města – Prahu, Brno a Olomouc. Kartografická vizualizace využívá jednotnou barevnou škálu a intervaly, což umožňuje přímé vizuální srovnání denní a noční distribuce obyvatelstva. Tato vrstva představuje unikátní datový podklad, který nachází uplatnění nejen v akademickém výzkumu, ale především v aplikační rovině při plánování veřejných služeb, optimalizaci dopravní infrastruktury a v systémech krizového řízení, kde je znalost aktuální přítomnosti obyvatelstva v území kritickým faktorem.
Celá práce potvrzuje, že kombinací národních registrů a pravidelných prostorových sítí lze vytvořit prostorově konzistentní a detailní obraz o populaci, který překonává limity statických administrativních evidencí. Navržená metodika je koncipována s důrazem na přenositelnost a možnost dalšího rozšiřování, například o víkendový režim nebo data z dálkového průzkumu Země. Projekt tak demonstruje efektivní využití velkých datových sad veřejné správy pro potřeby moderní geoinformatiky a konceptu Smart City.